Jsou milostné vztahy ovlivněny a formovány migračními pohyby v Evropě? To je otázka, kterou si klade jedna z inscenací mezinárodního festivalu Divadlo dneška, který pořádá soubor Tantehorse od 7. do 11. září v pražském Paláci Akropolis. V sedmi výjimečných představeních uvede české i zahraniční tvůrce, kteří zkoumají složitá a často nepříjemná témata, která zasahují do naší každodennosti. Součástí mezinárodního festivalu bude i odborná konference zaměřená na hledání možností dokumentu jako nástroje společenské změny, apelu upozorňujícího na systémové nerovnosti a partnera ke komunikaci osobních i dějinných změn.
„Soubor Hotel Europa se ve svých dílech dlouhodobě zabývá postkolonialismem, migrací nebo environmentálními tématy, která jsou vydestilována z autentických lidských svědectví. Inscenací Perfect Match otevírá divácky velmi přístupnou formou intimní téma lásky a vztahů mezi těmi, kteří z nejrůznějších důvodů opouští své země. Typické pro soubor Hotel Europa je, že zpracovávají skutečné události, které se mohou dotýkat nás všech. Představí se nejen na jevišti, ale odhalí také své tvůrčí postupy na mezinárodní konferenci,“ říká organizátorka festivalu a zakladatelka Tantehorse Miřenka Čechová. Představení nahlíží na význam lásky a vztahů v kontextu současné migrace, která je ve společnosti často vnímána jako hrozba, zejména v kontrastu s rostoucí krizí gentrifikace v mnoha evropských městech. Představení zkoumá rozdílné vnímání dvou skupin migrantů: těch, kteří přicházejí z chudších zemí, a těch, kteří jsou označováni jako expati, protože přicházejí z bohatých zemí. Otevírá otázku toho, jak jsou milostné vztahy ovlivněny a podmíněny migračními pohyby v Evropě.
Nejen na domácí scéně rezonují díla maďarské vizuálně performativní dvojice Haibo Illés a Richárd Melykó. „V důsledku politiky Viktora Orbána se současní mladí maďarští umělci ocitají ve stále obtížnější situaci. Kvůli rostoucímu tlaku a vládní kontrole ztrácejí jistoty a jejich tvůrčí svoboda je výrazně omezována. To souvisí i s minimální kulturní a finanční podporou ze strany státu, která vede k poklesu zájmu veřejnosti. V tomto kontextu je pro ně vystupování v zahraničí, například jako teď v Praze, obrovskou příležitostí a úlevou, neboť v Maďarsku čelí neustálým překážkám a jejich práce se stává čím dál tím složitější,“ vysvětluje současnou maďarskou situaci dramaturgyně festivalu Kristýna Boháčová. V performance RAW se věnují kulturně-politické situaci z pohledu vztahu mezi zemětřesením a divadlem. Na základě fragmentů reálných rozhovorů pracují jako odhadci a reportéři škod, přičemž zemětřesení využívají jako metaforu napětí a nejistoty, spojené se ztrátami v umělecké oblasti, a současně si kladou znepokojivé otázky. Jak zemětřesení změní způsob, jakým divadlo funguje? Může být prostor po takovém zvratu opět bezpečný? Co může z teoretického hlediska znamenat divadlo v troskách? Jaký je dopad na dotčené divadelní pracovníky, umělce a tanečníky?
Výrazný palestinský umělec Jeries AbuJaber v současné době dokončuje studium režie na Katedře autorského a loutkového divadla na pražské DAMU. Ve své magisterské práci If Only I’d Forget You After One Last Dance rozkrývá téma ztráty, lásky a nezapomenutelné bolesti. V této emocionálně nabité inscenaci se AbuJaber vrací ke vzpomínkám na svůj život v Palestině a hledá způsob, jak sdílet nevyslovitelné, a zároveň se noří do svého těla, epicentra všech překrývajících se vyprávění.
Divadlo NIE známé svou schopností zkoumat hluboká témata skrze originální scénické postupy uvede představení s názvem Konec všeho, navždy. Na základě příběhů dětí z kindertransportu osvětluje některé z nejtemnějších příběhů evropské historie. Epický příběh o přežití, lásce a naději vypráví o tom, jak se obětaví lidé snažili zachránit životy dětí v době, kdy byla v sázce celá jejich budoucnost.
Herečka a tanečnice Tereza Holubová, stepařka Klára Kočárková a muzikálová herečka Kristýna Štarhová vtahují diváky do svého intimního světa formou imerzivního divadla. V představení Nebojsy, které zasadily do útrob Paláce Akropolis, osahávají vnitřní prostor nepřijetí, uvíznutí v sobě samé a hraničního bodu, jestli život žít, nebo ne. Skrze gesto, step a slovo procházejí performerky svým územím prázdnoty, ztráty nebo naopak objevování. Spolu s diváky, díky nim a skrze ně si v následujícím momentu dovolí zariskovat a vydají se na svou vlastní cestu.
Osobní zpovědí herečky Iris Kristekové je tragikomický stand-up Iris, ve kterém jde hlavní protagonistka emočně na dřeň svým niterným pocitům. Místy až s drsným humorem vypráví o své snaze vyvázat se ze sociálního a rodinného dědictví, o léčivé síle umění a hledání vlastního místa ve světě. IRIS je dalším dílem série Invisible, ve kterém soubor Tantehorse zpracovává osudy tzv. neviditelných žen – tedy umělkyň, které se v určitý moment potýkaly či potýkají s extrémní životní situací.
Festival uvede i autentický příběh Miřenky Čechové Baletky souboru Spitfire Company. V něm protagonistka bojuje za vlastní identitu v despotickém a dogmatickém systému baletní školy. Za doprovodu bizarního a černého humoru, živé hudby, rytmizovaných textů a fyzické exprese sledujeme člověka, jenž zápasí se zaslepenou poslušností, sebedestrukcí a strachem nedostát svému snu. To vše na pozadí surreálných obrazů, výtvarných objektů reprezentujících univerzálně platné fenomény manipulace a teroru.
Festival v premiéře uvede krátkometrážní film Do ticha režisérky Barbory Johansson, natočený na námět představení Miřenky Čechové o primabaleríně Barboře Vašků Kaufmannové. Snímek nechává nahlédnout do prostředí skromného bytu primabaleríny a prostřednictvím jejího vnitřního monologu a běžných denních činností poodhaluje svět baletu, ke kterému neodmyslitelně patří známosti, disciplína, ale i bolest. První uvedení dokumentu se uskuteční 11. září od 18 hodin na Jazz Baru v Paláci Akropolis.
KONFERENCE: Současné podoby dokumentárního divadla
Program konference se zaměří na zkoumání divadelního dokumentu jako prostředku společenské změny, který má sílu upozorňovat na systémové nerovnosti a slouží jako nástroj pro komunikaci osobních i dějinných změn.
První blok představí tvůrce z České republiky, Francie, Maďarska, Norska a Palestiny, kteří na festivalu vystupují a budou sdílet své přístupy k tvorbě a pojetí dokumentu. Druhý blok nabídne debatu o přesahu dokumentu do oblasti politiky a aktivismu. Díky účasti hostů z řad publicistiky, literatury, divadla a performance se publiku otevře prostor pro zkoumání jedinečného postavení dokumentu napříč médii. Diskuze s hosty a profesorkou literatury na Sorbonně Pascale Weber rozvine úvahy nad tématy svědectví a záznamu skutečnosti, formy dokumentu a jeho společensko-politického dopadu. Moderovat ji bude Barbora Baronová, literární dokumentaristka, nakladatelka, kurátorka a spisovatelka.
Konference bude rozmanitá i z hlediska formy. Svůj přístup k dokumentu bude v performativní přednášce sdílet francouzské duo Hantu (Pascale Weber a Jean Delsaux). Dvojice vizuálních umělců a akademiků vystoupí v divadelním sále Domu U minuty a performativně pojme vztah člověka a přírody v přednášce nazvané But what kind of world do We live in? Duo Hantu vychází ve své tvorbě (performance, intervence ve veřejném prostoru, participativní crossover projekty) ze setkání s původními obyvateli Aljašky, Afriky nebo Jižní Ameriky. Autentické zkušenosti staví vedle textů filosofů, botanistů nebo teologů a nechává diváky, aby si sami v nastalé konstelaci našli své místo.
Konference se uskuteční 8. září od 13:30 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí.